
Jmenuji se Pavel a chtěl bych Vás provést historií pražské památky - Vyšehradu, který se prostírá na skalnatém výběžku nad řekou Vltavou. Tradice tohoto místa je spjata s pověstmi, které literárně zpracoval Alois Jirásek ze starých kronik pod názvem Staré pověsti české. Vypravují o kněžně Libuši, jak ze svého sídla na Vyšehradě věštila budoucí slávu Prahy, jak vyslala poselstvo za Přemyslem Oráčem, o udatném Bivojovi a o bájném koni Šemíkovi a jeho skoku ze skály či o dívčí válce. Od Přemysla Oráče se také odvozuje původ z historických knížat z rodu Přemyslovců.
Vyšehrad vznikl jako opevněné hradiště v 10. století. Jeden z prvních dokladů o existenci vyšehradského hradiště jsou přemyslovské denáry Boleslava II., ražené ve zdejší mincovně v polovině 10. století. Na Vyšehradě panoval kníže Vratislav II., který zesílil opevnění Vyšehradu a založil baziliku sv. Vavřince a rotundu sv. Martina, jeho nástupcem se stal Soběslav II. a pak kníže Vladislav II. Význam Vyšehradu pozvedl až Karel IV., který ho přestavěl v kamennou pevnost a připojil jej hradbami až k Novému Městu Pražskému. Vystavěl gotický palác, kapitulní chrám a mohutnou bránu zvanou Špička. Za husitských válek byl však celý královský okrsek zničen. Od poloviny 17. století se Vyšehrad proměňoval v barokní pevnost s vojenskou posádkou. V následujícím období byl Vyšehrad a jeho podhradí osídlen chudými řemeslníky a změnil se v malé městečko.
V součastné době zdobí Vyšehrad kostel svatého Petra a Pavla v novogotickém slohu a národní pohřebiště se Slavínem, které bylo zřízeno v místě farního hřbitova a je galerií hřbitovní plastiky. Místo posledního odpočinku zde nalezlo téměř 600 osobností kultury a vzdělanosti, například Antonín Dvořák, Karel Čapek, Božena Němcová, Karel Hynek Mácha, Jan Neruda.
Vloni jsme s rodiči Vyšehrad navštívili, jelikož nám však počasí nepřálo a dost pršelo, dlouho jsme se tam nezdrželi, ale mohu Vás tam pozvat na krásný výhled na řeku Vltavu a Nové Město Pražské.
Pavel Šlitr