15. července 2008

Život naší rodiny v 18. století

Vlastníme malý dům. Ve velkém sále máme kuchyň. Mám větší sestřičku a malého brášku. Ráda chodím ven hrát si s kamarádkami. S tatínkem chodím vždy po obědě orat pole. K obědu máme brambory nebo polévku. K večeři jíme polévku. Jednou pan sedlák měl pejska a vždy se mě zeptal, jestli bych ho nemohla pohlídat a já řekla ano. Předtím jsme se s panem sedlákem neznali, protože byl nový a teďka se známe moc dobře, jsme sousedi. On vždy po obědě k nám přijde a pomáhá mému otci někdy orat pole. Já hrozně ráda hlídám Bora.

Iveta Mrowietzová

11. července 2008

Bylany, 18. století

Moje rodina měla postavený statek v Bylanech, který se skládal ze dvou obytných místností, komory, chléva, stáje a kvelbu. Ke statku patřila i stodola se šindelovou střechou, ve které byly hospodářské stroje a nářadí (například mlátička na obilí, žebřiňák, chomouty na koně a voly, cepy a sečky). Uprostřed dvora stálo veliké hnojiště, kolem kterého pobíhaly slepice, husy a kachny. Ve chlévě jsme měli prasata a krávy, ve stáji koně a voly. Ke statku patřila pole, louky a rybník. Tatínek měl najatého čeledína a děvečku, kteří nám pomáhali s prací na statku. Sklizené a vymlácené obilí vozil tatínek do nedalekého mlýna k mlynáři Radoušovi a s koňmi na okování ke kováři Šteklovi. Maminka dojila krávy a kozu. Z mléka, které se neprodalo, dělala tvaroh, máslo a sýr. A já s bratrem jsme museli chodit pást krávy, kozu a husy. Občas jsme chodili s bratrem do komory na smetanu, aby nás maminka neviděla. Práce na statku trvala od rána až do večera.
David Remeš

8. července 2008

Moje rodina v 18. století

Moje rodina měla hliněný, ne moc veliký dům. Hlavní místností byla kuchyně, kde se vařilo, spalo i jedlo. Byla by tam veliká pec, ve které se pekl chléb a koláče. Na ní se spalo a taky vytopila celou místnost. Stál tam veliký stůl a u něho lavice se židlemi. Před jídlem i po jídle jsme se modlili. Vždy k večeři, k obědu i k snídani byla polévka. Hodně se jedly luštěniny a brambory, které jsme si vypěstovali sami. Na dvoře byly chlévy a v nich kráva s kozou a v kurníku slepice. Vodu jsme brali ze studně. Ve všedních dnech se pracovalo a každou neděli jsme museli jít do kostela na bohoslužby. Také byly Vánoce a Velikonoce a při nich jsme my děti chodily na pomlázku.
Janek Špás

5. července 2008

My v 18. století

Vlastníme menší dům. Před naším domem stojí zahrádka, kde máma pěstuje drobnou zeleninu a rostliny. Dvůr máme ukončený stodolou, za stodolou rostou ovocné stromy. Když mi bylo sedm let, dostavěla se u nás ve vesnici škola. Můj otec pracuje v dílně, ale patří mezi rolníky (tak se rozdělovali venkované). Pracuje na poli vždy čtyři dny v týdnu a tři u panstva. Já se převážně starám o naše kozy. Moje šaty, co nosím, jsem si šila sama, protože jsem ty, co mi ušila matka, přešila, ale hodně se mi líbí. Na Vánoce a Velikonoce chodíme na koledu.
Daniela Málková

3. července 2008

Naše rodina v 18. století

Měli jsme menší dům. Napravo jsme měli kuchyň. Já jsem měla radši venkov. S kamarády jsme si venku hráli. Bylo mi sedm let, když jsem zjistila že moje rodina je chudá, ale měli jsme pořád co jíst. K obědu jsme měli luštěniny a brambory. Vždy po obědě jsem s taťkou šla orat pole a jednou jsem viděla moji bývalou kamarádku. Vedle nás žil sedlák se svým psem a pan sedlák se mě zeptal, jestli si s jejich pejskem Borkem nechci hrát a já jsem řekla, že ano a byli jsme s panem sedlákem kamarádi. Pan sedlák k nám chodil pomáhat. Byla jsem ráda.
Tereza Milčinská

2. července 2008

Život naší rodiny v 18. století

Moje rodina bydlela v domě s hliněnými stěnami. Jako podlahu jsme měli udupanou hlínu. Hlavní místností v celém domě byla kuchyň, ve které byla veliká pec, která vyhřívala celý dům a taky se na ní spalo. V kuchyni jsme měli veliký stůl se židlemi a svatými obrázky, kde jsme jedli a uctívali chléb. Jídlo jsme si museli vypěstovat sami na poli, které jsme chodili každý den obdělávat. Také jsme měli dobytek, krávy a ovce na mléko a slepice pro vajíčka. Jídlo jsme si zhotovovali sami a pekli ho v peci, jako například chléb, ale nejčastějším jídlem byla polévka, kterou jsme jedli k snídani, obědu a i k večeři. Ve všedních dnech jsme museli obdělávat pole a v neděli jsme chodili do kostela. Jedinými svátky byly Vánoce a Velikonoce, při kterých my děti chodily na koledu.

Patrik Zástěra