Chrudim

Chrudim vznikla už v roce 993 jako hradiště. V roce 1055 zde zemřel kníže Břetislav. Roku 1305 se Chrudim stala věnným městem českých královen. V 15. století zde kvetlo hlavně soukenictví a zemědělství. V 19. století nastal přechod k průmyslové výrobě. Významné stavby v Chrudimi: stará radnice, která je na náměstí, kostel Nanebevzetí Panny Marie, muzeum, Divadlo Karla Pippicha, Mydlářovský dům – tam je nyní loutkářské muzeum. Mezi nejznámější rodáky patří Josef Ressel (vynalezl lodní šroub) a Viktorin Kornel ze Všehrd (tvůrce středověkého práva).

Tomáš Zumr

Život ve středověké Chrudimi

První stopy slovanských sídlišť byly nalezeny na území dnešních Městských sadů, archeologické stopy osídlení dnešního vnitřního města jsou až z 9. a 10. století. V roce 1055 v chrudimském hradišti zemřel český panovník Břetislav I. V roce 1130 je Chrudim sídlo územní správy. První písemná zmínka o Chrudimi je v listině z roku 993. Český panovník Boleslav II. v ní dává nově založenému benediktinskému klášteru v Břevnově právo pobírat z Chrudimi desetinu sousedních a tržních pokut. V roce 995 byli vyvražděni Slavníkovci a jejich území bylo spojeno s pražským knížectvím. Roku 1055 zemřel v chrudimském hradišti český panovník Břetislav I. Jeden z vůdců táborského bratrstva, Jan Hromádka z Jistebnice, se zmocnil Chotěboře, kde se však 4. února 1421 vzdal Zikmundovým přívržencům, byl odvlečen do Chrudimě a tam byl spolu s dalšími Tábory na náměstí upálen.

Tomáš Kloboučník

Život ve středověkém městě

Chrudimské hradiště bylo vybudováno v roce 1055, kdy zde zemřel Břetislav I. V druhé polovině 13. století, za krále Přemysla Otakara II., byla založena Chrudim jako město. Z toho vyplývaly výsady svobody trhů, obchodu a řemesel. Hradby vše chránily a činily z města pevnost. V kterém roce bylo město založeno, se přesně neví, ale bylo to před rokem 1276. Po založení se stává Chrudim královským věnným městem. Věnné město znamená, že toto město patřilo manželkám českých panovníků jako zdroj jejich příjmů. Poloha města na cestě z Prahy na Moravu napomáhala jeho rozvoji.

Hana Kropáčková

Život ve středověké Chrudimi

Chrudim je od středověku významné město na hlavní obchodní trase, procházející Čechami z Bavorska na Moravu. Po založení města byli nějakou dobu cizí obchodníci povinni zastavit se v Chrudimi a vyložit své zboží, později se obchod s místními i cizími dodavateli rozvíjel díky trhům. Většina řemeslníků byla zároveň obchodníky. Prodej se mimo trhy uskutečňoval v jednotlivých domech a ve zvlášť určených prostorách. První ověřenou zprávou o Chrudimi je údaj Kosmovy kroniky o smrti knížete Břetislava I. dne 10. 1. 1055. Hradiště bylo opevněno valem a nacházel se zde příkop. Východně bylo předhradí. Vnitřní zástavbu hradiště tvořily dřevěné sruby. Před rokem 1276 až do požáru ve třicátých letech 14. století zde možná existoval hrad. Sousedil s kostelem Nanebevzetí Panny Marie a dále s městskou školou. Na území města se prakticky ve všech domech uvnitř hradeb vařilo pivo, na řece Chrudimce je doloženo několik mlýnů, mlynářská živnost patřila k nejstarším a nejvýznamnějším. Předpokládá se, že se v Chrudimi razily denáry dokládající pobyt knížete Oldřicha v Chrudimi. Město používá velkou pečeť s obrazem orlice, což dosvědčuje poddanost města přemyslovskému rodu. Přístup do města byl možný jen městskou branou. Dominantou byla Žižkova věž. Ve 14. století má město svůj špitál a svého purkmistra. V 15. století se město přiklonilo na stranu husitů, 28. 4. 1421 byli na náměstí upáleni místní dominikáni. Odešlo odtud německé obyvatelstvo. Od roku 1307 je Chrudim věnným městem.

Jan Horský

Středověké město Chrudim

Celé východní Čechy byly do konce 10. století součástí slavníkovského panství. Po jejich vyvraždění bylo území spojeno s pražským knížectvím. Tehdy došlo k vybudování zdejšího hradiště. Nejpodstatnější změnu pro chrudimské dějiny přinesla druhá polovina 13. století, kdy na místě starého hradiště byla králem Přemyslem Otakarem II. založena Chrudim jako město. Z toho vyplývaly výsady jako svoboda trhu, obchodu a řemesel. Správu nového města obstarávali konšelé, kteří byli zavázaní králi přísahou k věrnosti a k řádnému plnění povinností. Byli vybíráni z občanů města, právě tak jako rychtář, který dohlížel na chod městské správy.

V každém městě stál alespoň jeden kostel a radnice, v Chrudimi to byl kostel svaté Kateřiny, kostel svatého Michala a kostel Nanebevzetí Panny Marie umístěný na náměstí. Město Chrudim bylo chráněno kamennými hradbami a do města byl přístup městskou branou, hlídanou trubači, která se na noc zavírala. Chrudimské ulice byly špinavé, jelikož nebyla v této době vybudována kanalizace a lidé vylévali veškeré výkaly a odpadky rovnou z oken na ulici. Ulice tedy byly plné odpadků, bez dláždění, také se tu potulovali volně psi či prasata. Jít po takové ulici byl pro lidi hazard, protože hrozilo mnoho nakažlivých nemocí. V noci byla Chrudimi osvícena namísto lampami loučemi za pilného protipožárního dozoru měšťanů.

Ve městě se konaly ve středu, v pátek a v neděli pravidelné týdenní trhy, kam přicházeli lidé z okolních měst a vesnic se svými výpěstky. Trhy byly nazývány podle toho, co se zde prodávalo – obilný trh, zelný trh, koňský trh, uhelný trh nebo masné krámy. Řemeslníci zde prodávali své výrobky, které často vyráběli přímo na ulici. Nejvíce se rozmohla řemesla pekařská, řeznická, kovářská, hrnčířská, truhlářská, krejčovská, bednářská a mlynářská, ale také vinařská. Vinná réva se pěstovala hlavně na území Vlčí hory, Pumberek a Na Skřivánku. Také se zde rozmohlo řemeslo mečířské a zbrojířské, jelikož se na panských dvorech často konaly rytířské turnaje. V Chrudimi se konaly i různé slavnosti u příležitosti obnovování městské rady. Hlavně to ovšem byly církevní slavnosti, procesí a slavnostní mše.

Pavel Šlitr

Historická Chrudim

První slovanská sídliště v Chrudimi se nacházela na území dnešních městských sadů, archeologické stopy osídlení dnešního města jsou z 9. -10. století. Chrudim byla založena někdy před rokem 1276. První písemná zmínka o Chrudimi pochází z roku 1055, kdy tu zemřel kníže Břetislav I. Město založil Přemysl Otakar II. v roce 1276. Rozprostírá se na příhodném místě, takže se ve středověku řadilo mezi přední města českého království. Od roku 1307 patřilo ke královským městům. To znamenalo pro město mnoho výsad, které zajišťovaly obyvatelstvu jistou míru samosprávy a svobody, trhů, obchodů a řemesel. Hradby to vše chránily a činily z města pevnost. Dominantou Chrudimi je chrám Nanebevzetí Panny Marie, stará radnice, sloup Proměnění Páně a Mydlářovský dům. Další významné stavební památky jsou kostely svaté Kateřiny a svatého Michaela. K chloubě města patří také Muzeum.

Pavlína Drápalíková

Ve středověké Chrudimi

U řeky Chrudimky se usadili první Slované, kteří se zabývali zemědělstvím. V 11. století zde Přemyslovci postavili hradiště. Bylo obehnáno valy a příkopy. Hrad i hradiště měly výhodnou polohu, a tak Přemysl Otakar II. toho využil a před rokem 1276 udělal Chrudim novým královským městem. Jak toto hradiště vypadalo? Celé hradiště bylo obehnáno sypanými, hliněnými valy. Vstup do něj byl dnešní Břetislavovou ulicí. Český panovník Břetislav zde v roce 1055 zemřel. Chrudim, jako město založené Přemyslem Otakarem II., bylo obehnané hradbami a to mělo spoustu výhod, které zajišťovaly jeho bezpečnost a dělaly z města skoro vojenskou pevnost. Město a lidé, kteří zde bydleli, byli svobodní, mohli obchodovat, jak chtěli a také řemesla si vybírali sami. Nikdo je neovládal. Hlavní stavbou v Chrudimi byl kostel, který se začal stavět už za Přemysla Otakara II. V tomto krásném kostele obyvatelé města křtili svoje miminka, dospělí lidé se zde vdávali a ženili a také se tu konaly pohřby. Lidé, kteří chtěli žít nábožensky, odcházeli do klášterů a stávali se mnichy nebo jeptiškami. Odtud potom mohli pomáhat chudým obyvatelům města. U kláštera byla také škola a knihovna. V centru Chrudimi se konaly trhy a na nich se prodávalo všechno, co Chrudimáci vypěstovali nebo vyrobili. Většina těchto lidí žila v předhradí, ve staveních s doškovými střechami. Kolem nich měli velká pole. Ta ale patřila měšťanům a lidé, kteří na nich pracovali, byli poddaní. Půdu obdělávali, ale část úrody museli odvádět.

Vendulka Nekutová

Z historie Chrudimi

Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberka lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Prvním národem, který se zde usadil, byli Keltové. V 7. – 8. století přicházejí Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká v 9. století hradiště. V roce 1055 zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Někdy před rokem 1276 došlo k úspěšnému založení královského města Přemyslem Otakarem II. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže Chrudim se ve středověku zařadila mezi přední města českého království. Patřila ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Na chrudimském náměstí byl postaven kostel Nanebevzetí Panny Marie a kolem něho řada městských domů. Na náměstí se konaly třikrát týdně velké trhy, na kterých se scházeli lidé z okolních měst a vesnic za účelem prodeje svých výpěstků a výrobků. Trhy byly nazývány podle toho, co se na nich prodávalo: koně, uhlí, dřevo, zelenina. Řemeslníci ve městě často vyráběli své výrobky na ulici. Nejvíce zde bylo uplatněno řemeslo pekařské, hrnčířské, kovářské, mlynářské a řeznické. Chrudimské ulice byly velmi špinavé, neboť zde ještě nebyla kanalizace a volně se zde pohybovala zvířata. Ulice nebyly vydlážděny a všude bylo plno odpadků se spoustou krys. Ty byly zdrojem epidemií a hladomoru. Město zasáhly i živelné pohromy, například celé město vyhořelo krátce po založení. Chrudim sužovaly i povodně. Kolem města byly hradby na ochranu proti nepříteli. V okolí Chrudimi se pěstovala vinná réva na území Vlčí hory a Pumberek. Městští konšelé zde pořádali rytířské turnaje. Velkou městskou slavností byly i církevní mše.

Tomáš Kouba

Středověká Chrudim

Nad řekou vzniká patrně v 9. století hradiště jako jedno z center správy raného českého státu. V roce 1055 na zdejším hradě zemřel český kníže Břetislav I. při své cestě na Moravu. Na středověkém hradišti bylo kolem roku 1260 založeno středověké město králem Přemyslem Otakarem II. V každém středověkém městě musel stát kostel a radnice. Nejinak to bylo v Chrudimi, kde si vystavěli gotický kostel ve 14. století zasvěcený Panně Marii a další dva kostely. Uvnitř města stála radnice a krásně zdobené měšťanské domy. Město bylo chráněno hradbami. Přístup do města byl pouze městskou branou, která se na noc zavírala. Brána byla hlídaná ozbrojenci před nepřáteli, ponocní hlásili blížící se požár. Ve středověku ulice nebyly dlážděné, povalovalo se na nich mnoho odpadků. Nebyla vybudována kanalizace, lidé splašky vylévali přímo z oken na ulici. Proto v této době hrozilo mnoho infekcí a nemocí. Ve městě žili různí obchodníci, daleko důležitější byli řemeslníci: mlynáři, pekaři, řezníci, truhláři, kováři. Ve městě před kostelem se konaly pravidelné trhy, kde lidé prodávali to, co vypěstovali. Trh byl koňský, zelný, ale i třeba masný. Na trzích měli svá místa také různí řemeslníci – pekaři, hrnčíři, truhláři. Ve středověké Chrudimi pracoval i zbrojíř a mečíř. Konaly se tu městské slavnosti, kde se lidé také bavili. Častější byly církevní slavnosti a mše.

Marek Suda