
Bydlím v Praze se svojí rodinou – mamkou, taťkou, sestrou a bratrem. Když jsem dosáhla devatenácti let, začala jsem si shánět práci. Na to, abych ji sehnala, jsem musela vědět, co bych chtěla dělat a co umím. Netrvalo moc dlouho a začala jsem pracovat jako švadlena. Dařilo se mi a zanedlouho jsem měla v Praze svůj vlastní salón. Dala jsem do novin inzerát, že kdo by chtěl dělat švadlenu, může se přihlásit. Na místa švadlen nastoupil dostatek lidí, tak jsem svou firmu rozšířila. Většinou k nám chodily ženy podnikatelů, které dobře platily, takže jsem se měla dobře. Každý den, včetně soboty, jsem pracovala devět hodin. Poté jsem se vracela domů. Cestou jsem nakoupila, nebo se stavila za kamarádkami. Moje práce je moc náročná, a proto nemůžu často chodit do baru nebo do kina. Když mám čas, jezdím vlakem za svojí babičkou, která mě vždy u sebe doma vítá.
Iveta Mrowietzová