Náš srub tatínek vybudoval na kamenné podezdívce z roubených kmenů s doškovou střechou. Měli jsme jednu velkou společnou místnost, ve které bylo otevřené ohniště, na kterém maminka vařila a které nám dávalo teplo a světlo. V přední části jsme měli narovnané hliněné nádoby na vaření, hliněné misky a dřevěné lžíce, i když jsme většinou jedli rukama. Maminka často vařila polévku z kyselého těsta s česnekem a cibulí, obilnou kaši z drceného obilí nebo hrachovou kaši s vodou a mlékem. Obilná kaše byla chutnější, když mi ji maminka přisladila medem nebo sirupem z javorové šťávy. Často jsme také jedli tvaroh, ovčí sýr, vejce, mrkev a zapíjeli jsme to vodou nebo mlékem. Maso maminka připravovala na kameni pouze výjimečně ve sváteční dny. Stůl a židle jsme neměli, jedli jsme na zemi. V zadní části jsme měli svá lože vystlaná kůrou a kůží. Kolem srubu byly chlévy a jámy na obilí.Tatínek s maminkou se starali o pole, které mám stále zarůstalo roštím a museli jsme ho proto neustále čistit a kypřit dřevěným rádlem, velký problém nám dělaly velké hroudy. Proti vysoké zvěři, plevelu a vetřelcům tatínek stavěl proutěnou pletenou ohradu, ale někdy i nasekal větve s trním. Pěstovali jsme hlavně obilí, hrách, mák, řepu a len. Sel hlavně tatínek, a to ručně. Rozhazoval semínka z šátku uvázaného jedním cípem na rameni. Po sklizni uložil obilí do jámy na obilí, která musela být dobře vypálená a vystlaná slámou, aby se obilí nekazilo, protože jinak bychom nemohli přežít ani zimu. Maminka se starala o dobytek, který se pásl na vedlejších, neobdělávaných polích. Měli jsme krávy, kozy, ovce, slepice, prase, ale i pejska, se kterým jsem si mohl také pohrát, jinak hlídal náš dobytek. Oblečení jsme měli jednoduché, jednobarevné. Pokrývalo celou naši postavu. Maminka ho tkala ze lnu nebo z vlny. Kůže z dobytka a ovcí nám sloužily jako přikrývky, ale také pro zimní období jako teplé oblečení. Maminka s nimi občas zašla i do tržnice, která se nacházela v hradní osadě.
Pavel Šlitr
Žádné komentáře:
Okomentovat