Jmenuji se Marek a žiji s rodinou v dřevěném srubu. U domu máme malé políčko, na kterém pěstujeme obilí (pšenici a žito), luštěniny či řepu. Další pozemky zůstávají ladem a pase se zde dobytek. Také chováme hodně domácích zvířat: ovce, krávy, prasata, slepice, koně. Na otevřeném ohništi žena připravuje vždy dobré jídlo. Je to třeba polévka, kterou jíme dřevěnou lžící a z misek. K večeři máme většinou obilnou nebo hrachovou kaši. K tomu pijeme vodu nebo mléko. Maso je pouze svátečním pokrmem. Já se starám o polnosti a pěstování plodin. Musím také čistit a vyřezávat křoví, kypřit půdu proti plevelu. Okolo pole jsem postavil dřevěnou ohradu proti vysoké zvěři, aby nám nezlikvidovala úrodu. Obilí po dozrání sklízím do obilné jámy. Tu si vždy předem připravím. Nejprve ji řádně vypálím a stěny vystelu slámou. To si musím udělat, aby se dobře uskladnilo obilí. I tak se může obilí zapařit, a to by pro celou moji rodinu znamenalo velkou katastrofu. Neměli bychom obživu na celou dlouhou zimu. V tomto našem srubu se nám velice dobře a spokojeně žije.Marek Suda
Žádné komentáře:
Okomentovat