
Archeologické výzkumy dokládají, že na návrší zvaném Pumberka lidé postavili opevněné sídliště přibližně již před šesti až sedmi tisíci lety. Prvním národem, který se zde usadil, byli Keltové. V 7. – 8. století přicházejí Slované. Nad řekou Chrudimkou vzniká v 9. století hradiště. V roce 1055 zde měl podle Kosmovy kroniky zemřít český kníže Břetislav I. Někdy před rokem 1276 došlo k úspěšnému založení královského města Přemyslem Otakarem II. Poloha na zemské cestě z Prahy na Moravu podtrhávala význam města a napomáhala jeho rozvoji, takže Chrudim se ve středověku zařadila mezi přední města českého království. Patřila ke královským věnným městům, jež sloužila manželkám českých panovníků jako zdroj příjmů. Na chrudimském náměstí byl postaven kostel Nanebevzetí Panny Marie a kolem něho řada městských domů. Na náměstí se konaly třikrát týdně velké trhy, na kterých se scházeli lidé z okolních měst a vesnic za účelem prodeje svých výpěstků a výrobků. Trhy byly nazývány podle toho, co se na nich prodávalo: koně, uhlí, dřevo, zelenina. Řemeslníci ve městě často vyráběli své výrobky na ulici. Nejvíce zde bylo uplatněno řemeslo pekařské, hrnčířské, kovářské, mlynářské a řeznické. Chrudimské ulice byly velmi špinavé, neboť zde ještě nebyla kanalizace a volně se zde pohybovala zvířata. Ulice nebyly vydlážděny a všude bylo plno odpadků se spoustou krys. Ty byly zdrojem epidemií a hladomoru. Město zasáhly i živelné pohromy, například celé město vyhořelo krátce po založení. Chrudim sužovaly i povodně. Kolem města byly hradby na ochranu proti nepříteli. V okolí Chrudimi se pěstovala vinná réva na území Vlčí hory a Pumberek. Městští konšelé zde pořádali rytířské turnaje. Velkou městskou slavností byly i církevní mše.
Tomáš Kouba
Žádné komentáře:
Okomentovat