Středověké město Chrudim

Celé východní Čechy byly do konce 10. století součástí slavníkovského panství. Po jejich vyvraždění bylo území spojeno s pražským knížectvím. Tehdy došlo k vybudování zdejšího hradiště. Nejpodstatnější změnu pro chrudimské dějiny přinesla druhá polovina 13. století, kdy na místě starého hradiště byla králem Přemyslem Otakarem II. založena Chrudim jako město. Z toho vyplývaly výsady jako svoboda trhu, obchodu a řemesel. Správu nového města obstarávali konšelé, kteří byli zavázaní králi přísahou k věrnosti a k řádnému plnění povinností. Byli vybíráni z občanů města, právě tak jako rychtář, který dohlížel na chod městské správy.

V každém městě stál alespoň jeden kostel a radnice, v Chrudimi to byl kostel svaté Kateřiny, kostel svatého Michala a kostel Nanebevzetí Panny Marie umístěný na náměstí. Město Chrudim bylo chráněno kamennými hradbami a do města byl přístup městskou branou, hlídanou trubači, která se na noc zavírala. Chrudimské ulice byly špinavé, jelikož nebyla v této době vybudována kanalizace a lidé vylévali veškeré výkaly a odpadky rovnou z oken na ulici. Ulice tedy byly plné odpadků, bez dláždění, také se tu potulovali volně psi či prasata. Jít po takové ulici byl pro lidi hazard, protože hrozilo mnoho nakažlivých nemocí. V noci byla Chrudimi osvícena namísto lampami loučemi za pilného protipožárního dozoru měšťanů.

Ve městě se konaly ve středu, v pátek a v neděli pravidelné týdenní trhy, kam přicházeli lidé z okolních měst a vesnic se svými výpěstky. Trhy byly nazývány podle toho, co se zde prodávalo – obilný trh, zelný trh, koňský trh, uhelný trh nebo masné krámy. Řemeslníci zde prodávali své výrobky, které často vyráběli přímo na ulici. Nejvíce se rozmohla řemesla pekařská, řeznická, kovářská, hrnčířská, truhlářská, krejčovská, bednářská a mlynářská, ale také vinařská. Vinná réva se pěstovala hlavně na území Vlčí hory, Pumberek a Na Skřivánku. Také se zde rozmohlo řemeslo mečířské a zbrojířské, jelikož se na panských dvorech často konaly rytířské turnaje. V Chrudimi se konaly i různé slavnosti u příležitosti obnovování městské rady. Hlavně to ovšem byly církevní slavnosti, procesí a slavnostní mše.

Pavel Šlitr