Narodil jsem se v malé zemědělské usedlosti roku 1698 v Helvíkovicích u Žamberka. Byl jsem vynikajícím studentem, a tak jsem odešel na studia do jezuitského latinského gymnázia ve Zlíně. Poté jsem byl vysvěcen na kněze a učitele přírodních věd. V roce 1736 jsem přijal návrh opata Nobelka, abych se ujal řízení farnosti u Znojma, a stal jsem se farářem. Toto odlehlé místo stranou velkých měst jsem využil na své experimenty s elektřinou. K tomu jsem si vlastnoručně vyrobil stroj elektrum. Byla to skleněná koule připevněná k dřevěné hřídeli, jejímž otáčením a třením o polštář z telecí kůže jsem získával elektriku. Brzy jsem zjistil, že blýskání a hřmění jsou vlastně stejné výjevy, které jsem pozoroval při svých pokusech. Pověst o mých experimentech se donesla až k císařskému dvoru ve Vídni. V roce 1750 jsem byl vyzván císařem Františkem Štěpánem I. Lotrinským a císařovnou Marii Terezii, abych jim své experimenty ukázal. Císaři se mé pokusy líbily, a tak mě odměnil zlatými medailemi. Celou dobu jsem vedl čilou korespondenci s fyziky po celém světě. V roce 1753 byl v Petrohradě náhodně zabit bleskem profesor Georg Wilhelm Richmann. A to mě vyprovokovalo k tomu, abych sepsal pojednání o blescích. Poté jsem postavil stroj, jehož posláním bylo bez škod rozptýlit blesk. Byl to vodorovný železný kříž, umístěný na až 41,5 metru vysokém stožáru. Také jsem sestrojil předchůdce elektrofonických varhan a používal jsem elektřinu pro léčebné účely. A poté jsem vynalezl bleskosvod. Roku 1759 bylo veliké sucho. Lidé se domnívali, že můj bleskosvod rozhání mraky, a tak mi můj stroj zbořili.Janek Špás
1 komentář:
Hezky sepsané. Díky mockrát. :) Právě Prokopa Diviše znám hlavně jako vynálezce bleskosvodu, ale přijde mi, že tato postava u nás není až tak známá. Každopádně mu určitě vděčíme za to, že díky němu už nemusíme mít během bouřek takový strach. Já teda v současné době na domě bohužel žádný hromosvod nemám, nicméně už mám vybranou jednu firmu zaměřující se na projekty hromosvodů a brzy ho určitě nechám udělat.
Okomentovat