Narodil jsem se v Praze roku 1915, kde jsem bydlel v malém domku u letiště. Tatínek pracoval na letišti a já jsem tam rád chodil, a tak to nemohlo dopadnout jinak, než že se ze mě stal letec. Když Hitler obsazoval naše území a naše armáda musela složit zbraně, společně jsem se dvěma kamarády piloty utekl do Anglie. Tam jsme se dostali k RAF, prošli jsem výcvikem a stali se piloty britské bombardovací perutě. Byli jsme vysíláni bombardovat strategická místa německé armády, například továrnu Renault, nádraží v Římě, Hamburk, Drážďany a spoustu dalších továren. Také v noci na 17. dubna 1943 jsem byl přidělen se svým bombardérem k útoku na Mannheim a Škodovy závody v Plzni a se mnou dalších 466 letounů. Při tomto náletu jsme přišli o 53 bombardérů. Po každém takovémto náletu se málokdy stalo, že jsme se vrátili všichni. Na ubikacích nám bylo vždy smutno, když některá z postelí našich kamarádů zůstala prázdná. Netrvalo dlouho a jejich místa zaplnili nový piloti a tak to chodilo až do konce války. Po kapitulaci Německa v roce 1945 jsem byl šťasten, když jsem mohl přistát na kbelském letišti v Praze se svým letadlem.
David Remeš
Žádné komentáře:
Okomentovat