
Píše se rok 1420. Já se jmenuji Ctibor z Hvozdna. Žiji v nelehké době plné nenávisti, bojů a víry v myšlenky bratrství. Všechen chudý lid zapaluje svá stavení a odchází do hradiště jménem Tábor, kde žijí lidé rovni jeden druhému pod vedením bratra Žižky. Já prodávám celý svůj majetek a rozhodnu se se svým dvorem k odchodu do Tábora za svými bratry. Celý svůj majetek věnuji ku prospěchu všem. Rozhodnu se s bratrem Žižkou odjet na pomoc Praze. Zatímco Žižka se svou družinou zůstává v Praze, já odjíždím na pomoc Táboru, který chtějí napadnout Rožmberští za přispění otce Probošta, kterému jsem dříve nabídl přístřeší a pomoc. Já napadám se svojí družinou nepřítele zezadu a jdeme Táborským na pomoc. Dochází k velkému boji a umírá zde spousta bojovníků. Prostý lid však vítězí. Nalézáme otce Probošta a odsoudíme ho k trestu smrti upálením. Stavení, ve kterém se ukrýval, zapálíme. Lid se vrací do Tábora a přivádí spoustu zajatců a raněných. Já jsem také raněn a lidé mě přinesli do Tábora, kde se o mě stará moje dcera Zdena. Dozvídám se, že má dcera žije s knězi a zaslíbila se jednomu z nich. Spolu odcházejí z Tábora. Táborští mě ustanovují správcem na Příběnicích. Ptám se proč mě, když mám tam dole dceru, a tohle není pro mě lehký úkol. Lidé z Příběnic zapalují chalupu s knězem a mojí dcerou Zdenou. Ani já jsem jim nedokázal pomoci a oba dva i se stavením uhořeli. Na Vítkově dochází k velkému boji mezi Žižkou a Zikmundem. Bratr Žižka s našimi bratry vítězí a Zikmundovo vojsko zbaběle utíká. Spousta lidí zaplatí ale svým životem. Bratr Žižka v další bitvě u hradu Rabí přichází o své druhé oko, ale i přesto bitvu dokončí. Umírá v roce 1424 u Přibyslavi nedaleko od Havlíčkova Brodu. Husitské války končí nešťastnou bitvou u Lipan v roce 1434.
Tomáš Kouba
Žádné komentáře:
Okomentovat