Proti všem!

Bydlím na tvrzi strýce Ctibora Hvozdeckého na hradě Příběnice. Jmenuji se Ondřej. Spolu se Ctiradem a jeho dcerou Zdenou jsme se rozhodli z Příběnic odejít pomoci husitům budovat Tábor, naše město snů. Město, kde všechen majetek je společný. I lidé z blízkého a dalekého okolí se zříkají majetku a odcházejí do Tábora. Zde jsem vstoupil do Žižkovy družiny. Jako zbraně proti křižáckým výpravám používáme cepy, palcáty, meče, ale i těžké vozy. Naší hlavní zbraní je nadšení lidí a zkušenost Jana Žižky. Lidi v boji povzbuzuje píseň „Kdož jsú Boží bojovníci“, kterou všichni společně zpíváme. Po smrti krále Václava IV. se vlády ujal Zikmund. Vypravil se v čele křižáků dobýt Prahu a naše lidi cestou zabíjí. S Žižkou připravujeme tažení, je jasné, že padne-li Praha, padne i Tábor a celá zem. Strýc Ctibor Hvozdenský se účastní s Žižkou bitvy na Vítkově, kde se husité brání. Já se Ctiborem pomáháme bránit Tábor. Vítězíme, je dobyt i hrad Příběnice. Zde se setkávám znovu s Martou, jsme šťastni. Sekta Adamitů ohrožuje naše společenství i město Tábor, v jejich čele je kněz Kániš. Žižka sektu vyžene a oni se usadí v podhradí Příběnic. Se Žižkou jsme vyhráli skoro všechny bitvy. Při obléhání hradu Rabí přišel Žižka o své druhé oko. Při obléhání Přibyslavi v roce 1424 Jan Žižka z Trocnova, vůdce husitů umírá. Husitské války končí bitvou u Lipan roku 1434. V této bitvě husité porazili husity. Ale války končí. Já jsem vše zapsal do svého deníku.

Marek Suda