Strádov a Svídnice

Hrad Strádov stával na skalnatém ostrohu nad údolím řeky Chrudimky. První zpráva o hradu je z roku 1374, kdy ho vlastnil Jaroš Lacenbok ze Strádova jako patron kostela a kláštera na Práčově, který leží proti hradu na levém břehu Chrudimky. Na severní a západní straně byl hrad chráněn strmým svahem. Na jihovýchodě muselo být vybudováno silnější umělé opevnění. V roce 1383 se stal majitelem Jarošův syn Jindřich. Za jeho vlády na jaře 1421 husitská vojska dobyla klášter, a tak husité ovládli Strádov a pobořili ho. Další zpráva je z roku 1438, kdy hrad odkoupil spolu s městečkem Nasavrky Jan Bleha z Lipky. Pustý hrad v roce 1457 připadl králi Vladislavovi. Hrad nebyl nikdy obnoven. Panství se v polovině 15. století přesunulo do Nasavrk. V druhé polovině 18. století byla v okolí zpustlého hradu zřízena rozsáhlá obora. Hrad byl neveliký, měl zhruba sedmiúhelníkový půdorys. Z hradeb se dochovala část obloukové hradby na severní straně. Dále se zachovala část čelní budovy. Ze zadní budovy (směrem k řece) se dochovaly pouze terénní nerovnosti. Z jižní strany je příkop, přes který vedl padací most. Jihozápadně od hradu bylo rozsáhlé předhradí, opevněné hradbou, branskou věží a příkopem. U věže stála čtverhranná budova. Dále zde byly konírny, stáje, hospodářská stavení a ubytování čeledínů. Do součastné doby se zachovaly z předhradí pouze zbytky studně a sklepení a část zdi hradní věže.

Svídnice by mohly své jméno odvodit od Anny Svídnické, což byla dcera svídnického vévody Jindřicha II. a uherské princezny Kateřiny. V roce 1353 se provdala za Karla IV. Bylo jí pouhých 14 let. Porodila syna Václava IV. a dceru Alžbětu. V roce 1362 umírá.

Po zjištění z obecní kroniky se historie neváže k Anně Svídnické. Svídnice dostala jméno od pobřežního porostu „svíd“, což je voda tekoucí mezi svídami. Poprvé se uvádí v archívu v roce 1349 ves SWIDNICZE. Osada Svídnice náležela původně spolu s Práčovem podlažickému klášteru. Později připadla k panství sečskému a pak nasavrckému. V roce 1714 byla zřízena pod horním rybníkem panská papírna. Vyráběl se zde kancelářský, obalový a poštovský papír. Hlavní surovinou byly hadry, které sbírali po vesnicích hadrníci. V roce 1861 papírna zanikla a byla přestavěna na mlýn. Dolní svídnický mlýn, připomínaný v roce 1704, vznikl na místě původního hamru. V letech 1364 – 66 založil majitel panství Jaroš Lacembok z Chlumu klášter a kostel svatého Jakuba. Roku 1421 byl rozbořen přívrženci husitů. V blízkosti původního hradiště byla v roce 1952 zbudována věž hydroelektrárny, ke které se přivádí podzemním tunelem voda z Křižanovické nádrže. Pod věží je vyrovnávací nádrž, ve které je odběrné místo pro úpravnu vody Monaco. Odtud je voda dodávaná do vodárenského řádu pro Chrudim a Pardubice.

Marek Suda